Jdi na obsah Jdi na menu
 

O životě

Pochopil jsem Ježíše Krista,

 

pochopil jem Boha,

 

pochopil jsem stvořitele,

 

pochopil jsem náboženství,

 

pochopil jsem jak a kde vzniká realita,

pochopil jsem, jak a proč člověk může udržet zdraví, anebo naopak onemocnět,

 

líbí se mi mít rád lidi,

 

líbí se mi milování se,

 

miluju děti a ony mají rády mne.

 

Pochopil jsem moderní technologie a internet,

 

pochopil jsem umění a estetiku jejich důležitost pro život a pro ekonomiku,

 

komunikuju s anděly, vidím jemnohmotný svět kolem nás.

 

Rád dávám, když mám z čeho. Musel jsem se naučit i přijímat.

 

Zdá se tedy, že jsem pochopil mnoho.

 

Ale nepochopil jsem, myslím, to nejdůležitější. Nepochopil jsem chování lidí mezi sebou navzájem. Nepochopil jsem, proč na sebe lidi nejsou hodnější.

 

To jsem nepochopil. Ale na tom stojí svět, a já jsem to nepochopil.

 

Uplatňování práva silnějšího, vytěsňování slabších ze života, to je jako v divoké džungli.

 

Z čeho mají lidé radost? Když se neradují z lásky navzájem? Možná z jiných věcí. Ale já jsem tohle nepochopil. Nerozumím tomu. Nemám ani lokty, ani hroší kůži. A tak vlastně vůbec nevím, kam a proč lidstvo vůbec směřuje, kam směřuju já. Jaký je vlastně smyl života. Proč se člověk musí tak moc snažit, aby mohl přežít? Vždyť podmínky už dnes pro tyto snahy jsou takřka nesnesitelné.

 

Když člověk někde na sebe řekne, že nemá peníze, je rázem vyčleněn ze společnosti.

 

To jsem taky nepochopil, a asi nikdy nepochopím.

 

Ale četl jsem před chvílí na stránkách české televize článek o indickém kmeni, tak jej zde uvádím:

 

,, V Indii ale existuje i skupina lidí, která do naprostého extrému dovedli péči o zvířata. Příslušníci sekty hinduistické sekty uctívačů přírody zvané Bishnoi byli prvními indickými ekology a svoje zvyky a tradice přenesli z venkova do měst. Když zachrání na předměstí osiřelou malou gazelu, která by bez mléka neměla naději přežít, vezmou ji k sobě domů a na čas, než se dostane do dobré kondice, se stane součástí rodiny. Na oslavu příchodu jí udělají na čelo skvrnu z masti ze santalového dřeva. Věří, že gazely jsou jejich děti, a ženy to dokazují obdivuhodným projevem lásky – osiřelá mláďata, která nechtějí pít z lahve, samy kojí. „Musíme jí dát mléko, aby přežila. A jiné mléko by nepila. V naší společnosti to tak dělají všichni. Sirotci jsou pro nás posvátní,“ říká Kyran, jedna z příslušnic Bishnoi.

 

Tak tomuhle rozumím dobře, to chápu. Ještě že na světě existují tak hodní lidé jako je kmen Bishnoi.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  www.bdc.cz   www.patentnimedicina.cz   www.harekrsna.cz   www.ayurveda.cz  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

VOLÍM: ZELENI. CZ

 

 

...za reklamu, která je uvedena pod těmito mými stránkami, ani jinde na mých stránkách, neručím 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA